• Vlk v mnoha pohádkách příbězích vystupuje jako zlé nebezpečné zvíře ale ve skutečnosti je to mírně plaché zvíře a bez příčiny nenapadá člověka.
• V posledních letech žijí i vlci i u nás v ČR a SR.
• Vlci dokáží stejně jako kočky nebo psi citliví na vibrace a dokáží vicítit zemětřesení a to několik dní před jejo příchodem
• Vlk je největším zástupcem psovitých šelem, váží 35 - 52 kg. Je dlouhý 150 - 190 cm a vysoký 65 - 80 cm. Mezi různými poddruhy vlka jsou velké rozdíly v hmotnosti i ve velikosti. Např. červený vlk žijící na dolním toku Mississippi může vážit jen 15 kg. Na velikost vlků má také vliv zeměpisná šířka - čím severněji žijí, tím jsou větší. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je arktický vlk  který je, i přes to že žije severněji, drobnější než vlci žijící na severu Kanady a Aljašky. Na velikost má také vliv hojnost kořisti v oblasti kde žijí.
• Vlčí tesáky mohou být dlouhé až 6,25 cm. 
• 
  vlk býval naším nejhojnějším či nejpopulárnějším zvířetem? Vždyť je u nás 71 „vlčích obcí" - Vlkovů, Vlčkovů, Vlčkovic, Vlkonic, Vlkoší, Vlčnovů, Vlčích ad.
• Původní obyvatelé Severní Ameriky, ale například i germánské a slovanské národy v Evropě vlky uctívali a respektovali. S rozvojem západní civilizace však začali lidé vlky pronásledovat tak jako žádné jiné šelmy. Postupně se tato inteligentní a plachá zvířata stala obětí pověr a báchorek o krvelačné bestii.

Příbuzné druhy :

• šakal pruhovaný (Canis adustus)
• šakal obecný (Canis aureus)
• kojot (Canis latrans)
• vlk obecný (Canis lupus)
• šakal čabrakový (Canis mesomelas)
• vlk rudohnědý (Canis rufus)
• vlček etiopský(Canis simensis) – občas řazen do zvláštního rodu Simenia
• pravlk (Canis dirus) - vyhynulý

(Příbuzné druhy okopírovány z wikipedie)

Potrava a lov 

Pižmoni, bizoni nebo karibu jsou pro vlky moc velká zvířata a nejsou tak silní aby  je dokázali sami skolit. Proto vždy loví vlci ve smeče ale někdy to nestačí a musí je do slova a do písmene žrát za živa. Když chtějí vlci  ulovit např. pižmoně musí rozehnat stádo a pak si vybrat kořist. 

Způsob života 

Vlci žijí obvykle v malých smečkách. Jedná se nejčastěji o smečky , které jsou tvořeny rodinou (párem rodičů s mláďaty a nespárovanými staršími vlčaty). Ve smečce vládne přísná hierajchie, alfa samec vede smečku, jeho partnerka alfa samice má podobné postavení. Další si pak vybojují své postavenía tak vytváří hierajchii ve smečce. Při lovu, ale i při krmení mláďat spolupracují všicni členi smečky. Ve smečkách  se výchovou i ostrahou mláďat zabývají i ostatní samice. V případě, že uhyne matka mláďat, dochází k že starší sourozenci mláďata usmrtí a sežerou a nebo se je nějaká samice ujme. Samotářští vlci bývají mladí vlci, kteří opustili smečku a hledají si vlastní revír. Když si vlk najde nějaký revír, označkuje si ho svou močí a trusem.   

Rozmnožování 

Každý druh vlka má datum říje jiné i dobu březí ale obvykle to je 62 dní. Mláďata se rodí slepá, plně osrstělá, němá a zcela bezmocná. Jsou naprosto závislá na matce. Za měsíc mláďata začínají žrát maso. Od této chvíle se podílí na jejich výživě celá smečka. Členové smečky přinášejí spolikané maso a vyvrhují je je vlčatům v doupěti. Mláďata ve smečce prožijí celý svůj život a ve smečce se také vydavájí na lov. Pronásledují společně zveř dokud ji neunaví.